Bělorusko

Kompletní profil

Profil aktualizován k říjnu 2026. Ekonomické údaje podle MMF, Světové banky a národních statistik — rok je uveden u každého čísla.

I. Základní identifikační údaje

Oficiální název: Běloruská republika (Рэспубліка Беларусь)

Hlavní město: Minsk (přibližně 2 miliony obyvatel)

Rozloha: 207 600 km²

Počet obyvatel: 9,06 milionu (k 1. lednu 2026, Belstat)

Státní zřízení: Prezidentská republika

Úřední jazyky: Běloruština a ruština

Národní měna: Běloruský rubl (BYN)

Prezident: Alexandr Lukašenko (v úřadu od roku 1994; v lednu 2025 znovu zvolen na sedmé funkční období)

Předseda vlády: Alexandr Turčin

II. Klíčové ekonomické údaje

HDP nominální: ≈ 96 mld. USD (2025, MMF WEO říjen 2026); v roce 2024 ≈ 79 mld. USD

HDP na obyvatele: ≈ 10 570 USD (2025, MMF WEO říjen 2026)

HDP podle PPP na obyvatele: ≈ 34 000 USD (2025, MMF WEO říjen 2026)

Roční růst HDP: 4 % (2024), 1,3 % (2025, Belstat – výrazně pod vládním cílem 4,1 %); prognóza 1,9 % (2026, MMF WEO říjen 2026)

Hlavní ekonomická odvětví: Zpracovatelský průmysl (strojírenství, petrochemie, draselná hnojiva), zemědělství, IT sektor, dřevozpracující průmysl

Klíčové exportní komodity: Rafinované ropné produkty, draselná hnojiva, nákladní automobily a traktory, potraviny (mléčné výrobky, maso), dřevo

Celkový export: Přibližně 50 miliard USD (2024)

Inflace: 5,2 % (2024); 6,6 % (průměr 2025), prognóza 5,1 % (2026) (MMF WEO říjen 2026)

Nezaměstnanost: Oficiálně nízká – 2,5 % (2025, MMF WEO říjen 2026)

Ekonomický model: Centrálně řízená ekonomika se silnou státní kontrolou – přibližně 70 % podniků je ve státním vlastnictví. Zachovává sovětský model ekonomické správy s významnými státními dotacemi klíčových odvětví.

Zahraniční dluh: Přibližně 35,2 miliardy USD (46,3 % HDP, ke konci roku 2024)

III. Demografické a sociální charakteristiky

Hustota zalidnění: 44 obyvatel/km²

Urbanizace: Přibližně 78 % městského obyvatelstva

Největší města: Minsk (hlavní město), Homel, Mahiljov, Vitebsk, Hrodna, Brest

Národnostní složení: 84 % Bělorusové, 8 % Rusové, menšiny Poláků a Ukrajinců

Náboženství: Převážně pravoslavné křesťanství (východní ortodoxní církev), katolictví (zejména v západních oblastech)

Gramotnost: Téměř 100 % – jeden z nejvyšších ukazatelů vzdělanosti v regionu

Průměrný věk: Stárnoucí populace, medián věku přibližně 40 let; počet obyvatel dlouhodobě klesá (z 9,11 mil. k 1. 1. 2025 na 9,06 mil. k 1. 1. 2026)

Sociální charakteristiky: Bělorusko vykazuje jednu z nejnižších úrovní příjmové nerovnosti mezi postsovětskými státy. Podle Světové banky byl Giniho index v roce 2020 na úrovni 0,244.

IV. Pozice v rámci BRICS

Datum vstupu: 1. ledna 2025

Kategorie členství: Partnerská země (Partner Country)

Způsob přijetí: Pozvání na XVI. summitu BRICS v Kazani v říjnu 2024 během ruského předsednictví

Aktuální role: Partnerský stát s právem účasti na speciálních zasedáních summitů BRICS a setkáních ministrů zahraničí. Bělorusko může připojovat své podpisy k závěrečným dokumentům BRICS, čímž rozšiřuje geografické pokrytí uskupení. Partneři však nemohou hostit výroční summity ani určovat místo konání. V únoru 2026 se Bělorusko poprvé zúčastnilo jednání šerpů BRICS jako partnerská země a na 18. summitu v Novém Dillí (12.–13. září 2026) jej zastupoval ministr zahraničí Maxim Ryženkov.

Dlouhodobý cíl: Bělorusko oficiálně usiluje o plné členství v BRICS, jak potvrdil ministr zahraničí Maxim Ryženkov v červenci 2025. Partnerství je vnímáno jako první krok k plnohodnotnému členství. V únoru 2026 Minsk navíc projevil zájem o vstup do Nové rozvojové banky.

Klíčové motivace:

• Diverzifikace ekonomických vztahů a snížení závislosti na západních trzích

• Posílení pozice v multipolárním světovém řádu jako alternativa k západním institucím

• Přístup k financování infrastrukturních projektů z Nové rozvojové banky (NDB)

• Rozvoj obchodních vztahů se zeměmi Globálního jihu

• Získání geopolitické podpory ve světě, který je stále více rozdělený na bloky

• Účast na de-dolarizačních iniciativách a rozvoji alternativních platebních systémů

V. Strategické sektory a specializace

1. Draselná hnojiva (Potash)

Bělorusko je jedním z největších světových producentů draselných hnojiv, kontroluje přibližně 20 % světového trhu. Státní podnik Belaruskali provozuje šest dolů a čtyři zpracovatelské závody v regionu Soligorsk. Bělorusko má třetí největší světové zásoby draselných solí, představující asi 10 % globálních těžitelných rezerv.

Produkce: Přibližně 7 milionů tun v roce 2024 (po propadu na 4,5 milionu tun v roce 2023 kvůli sankcím). Před sankcemi v roce 2021 dosahovala produkce 10–11 milionů tun ročně.

Export: Hodnota exportu se pohybuje mezi 2–3 miliardami USD ročně, což představuje až 9 % celkových běloruských exportních příjmů. Hlavními odběrateli jsou Čína (70–80 % exportu), Brazílie a Indie.

Výzvy: Od roku 2021 čelí sektor sankcím USA a EU. Litva v roce 2022 ukončila smlouvu umožňující Bělorusku exportovat draslík přes přístav Klaipėda. Bělorusko muselo přesměrovat export přes ruské přístavy a železniční trasy do Číny, což zvýšilo náklady. Sankce EU nadále platí.

Aktuální vývoj: 13. prosince 2025 oznámily USA zrušení sankcí na běloruský draslík výměnou za propuštění 123 vězňů; společnosti Belaruskali a Běloruská draselná společnost (BPC) byly z amerického sankčního seznamu formálně vyřazeny 26. března 2026. V říjnu 2026 dorazil do New Orleans první náklad běloruského draslíku do USA po čtyřech letech (30 000 tun).

2. Petrochemický průmysl a rafinace ropy

Bělorusko nemá vlastní zdroje ropy, ale provozuje dvě velké rafinerie zpracovávající ruskou ropu: JSC NAFTAN (Navapolacak) a JSC Mozyrská rafinerie ropy (Mazyr). Společná kapacita překračuje 20 milionů tun ročně.

Produkce: Rafinované ropné produkty (benzín, nafta, mazut) splňující standardy EU. Bělorusko vyrábí více než 500 druhů chemických a petrochemických výrobků prostřednictvím státního koncernu Belneftekhim.

Export: Petrochemické produkty se v roce 2023 vrátily na úroveň před sankcemi. Značná část je oficiálně prodávána do Ruska, odkud je přeprodávána do třetích zemí, včetně Spojených arabských emirátů.

Význam: Petrochemický sektor představuje asi 30 % veškeré průmyslové produkce Běloruska a je strategicky důležitý pro státní rozpočet.

Aktuální vývoj: 21. sankční balík EU proti Rusku z 23. července 2026 zahrnul i Mozyrskou rafinerii.

3. Strojírenství a automotive průmysl

Bělorusko je významným výrobcem těžkých nákladních automobilů, autobusů, traktorů a stavební techniky.

Minský automobilový závod (MAZ):

• Vyrábí více než 14 000 vozidel ročně, včetně 10 000 nákladních vozidel

• 62 % produkce je exportováno do Ruska

• Produkuje přibližně 500 modelů a modifikací nákladních vozů, tahačů, speciálních vozidel, autobusů a trolejbusů

• Je také významným výrobcem transportně-vztyčovacích ramp (TEL) pro mobilní balistické rakety

Minský traktorový závod (MTZ):

• Dodává 8–10 % světové produkce kolových traktorů

• Vyrábí více než 62 modelů traktorů značky BELARUS

• V roce 2017 představoval 87 % produkce kolových traktorů v zemích SNS

• Exportuje do více než 120 zemí, včetně USA, Kanady a EU

BelAZ:

• Výrobce velkých důlních nákladních vozů

• Každý třetí důlní náklaďák na světě pochází z BelAZu

• V roce 2013 vyrobil rekordní náklaďák s nosností přes 503 tun

4. Zemědělství a potravinářský průmysl

Zemědělství přispívá k 7 % zaměstnanosti a HDP. Je silně dotováno státem, přičemž dotace dosahují až 30 % hodnoty zemědělské produkce.

• Klíčové komodity:

• Mléčné produkty: Bělorusko exportovalo v roce 2023 mléčné výrobky do 59 zemí, přičemž asi 60 % produkce směřuje na export. Asi 75 % másla je exportováno.

• Maso: Export masa činil 410,6 milionu USD v roce 2023

• Obiloviny a brambory

Význam: Mlékárenský průmysl představuje asi 40 % zemědělského exportu Běloruska, což z něj činí nejvýznamnější sektor v zemědělství.

5. IT sektor a High-Tech Park

Běloruský High-Tech Park (HTP) byl založen v roce 2005 a rychle se rozvinul v jeden z hlavních technologických hubů v regionu.

• Charakteristiky:

• Do roku 2020 hostoval více než 750 start-upů a outsourcingových společností zaměstnávajících 58 000 pracovníků

• Celkově pracovalo v IT více než 100 000 občanů

• IT sektor tvořil 5,5 % HDP země a exportoval software v hodnotě až 2 miliard USD

• IT společnosti měly 0% daňovou sazbu a státní dotace

Výzvy: Po protestech v roce 2020 a následné represi došlo k výraznému odlivu IT specialistů ze země, což vedlo k poklesu dříve vzkvétajícího sektoru.

6. Dřevozpracující průmysl

Bělorusko, jako „lesní velmoc“, racionálně využívá své lesní zdroje. V roce 2023 exportovalo dřevo v hodnotě 500,5 milionu USD. Hlavními odběrateli jsou Čína (52 % po sankcích, dříve 37 %), Ázerbájdžán (25 %, dříve 4 %) a další země.

VI. Spolupráce v rámci BRICS

• Očekávané oblasti spolupráce:

• Obchod v národních měnách a de-dolarizace: Bělorusko má zájem na účasti v iniciativách BRICS Pay a rozvoji alternativních platebních systémů, které by snížily závislost na dolaru a obešly západní sankce.

• Přístup k financování z Nové rozvojové banky (NDB): Partnerství umožňuje přístup k projektovému financování pro infrastrukturu a průmyslové projekty. Na jednání šerpů v únoru 2026 potvrdil velvyslanec Michail Kasko zájem Minsku o vstup do NDB.

• Diverzifikace exportních tras: Spolupráce s členskými zeměmi BRICS (zejména Čínou, Indií, Brazílií) nabízí alternativní trhy pro běloruská draselná hnojiva, petrochemické produkty a strojírenské výrobky.

• Technologický transfer: Spolupráce v oblasti průmyslu, zemědělství a IT technologií s pokročilými členy BRICS jako Čína a Indie.

• Účast na parlamentních fórech BRICS: Běloruská delegace Národního shromáždění se účastnila 11. parlamentního fóra BRICS v Brasílii.

• Mládežnické programy BRICS: Bělorusko podporuje a přispívá k hnutí mládeže BRICS, jak potvrdila běloruská delegace na 11. summitu mládeže BRICS v Brazílii.

• První oficiální účast:

První náměstek ministra zahraničních věcí Běloruska S. Lukaševič se v roce 2025 účastnil setkání ministrů zahraničí BRICS v Riu de Janeiru jako první vysoké oficiální události v rámci statusu partnerské země.

• Účast v roce 2026 (indické předsednictví):

V únoru 2026 se Bělorusko poprvé zúčastnilo jednání šerpů BRICS v roli partnerské země. Na 18. summitu BRICS v Novém Dillí (12.–13. září 2026), který jednomyslně přijal Novodillískou deklaraci, zastupoval Bělorusko ministr zahraničí Maxim Ryženkov. Předsednictví v roce 2027 převzala Čína.

• Strategie účasti:

V lednu 2025 prezident Lukašenko schválil strategie pro účast Běloruska v ŠOS a BRICS. Obě strategie jsou navrženy na pětileté období do roku 2030 a mohou být rozšířeny a aktualizovány podle budoucích trendů.

VII. Geostrategická pozice

Regionální pozice: Bělorusko je klíčový stát ve východní Evropě, který funguje jako most mezi EU a Ruskem, resp. mezi Evropou a eurasijským prostorem.

• Členství v organizacích:

• OSN (Organizace spojených národů)

• OSKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti) – vojensko-politická aliance

• EAEU (Eurasijská ekonomická unie) – hospodářská unie s Ruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Arménií

• Svazový stát Běloruska a Ruska – politická a ekonomická unie s Ruskem založená v roce 1999

• ŠOS (Šanghajská organizace pro spolupráci) – plné členství od roku 2024

• BRICS – partnerská země od ledna 2025

Sousední země: Rusko (východ a sever), Litva (severozápad), Lotyšsko (sever), Polsko (západ), Ukrajina (jih)

Strategické partnerství: Velmi úzké vazby s Ruskem (Svazový stát, vojenská spolupráce, ekonomická integrace), rostoucí vazby s Čínou, konstruktivní vztahy se zeměmi Globálního jihu. Napjaté vztahy se Západem od roku 2020 kvůli sporným volbám a následným sankcím, dále zhoršené podporou Ruska v konfliktu s Ukrajinou. Od roku 2025 probíhá postupné sbližování se Spojenými státy – výměnou za propouštění politických vězňů USA zmírňují část sankcí; vztahy s EU a sousedními státy (Litva, Polsko) zůstávají napjaté.

• Geopolitický význam:

• Tranzitní země pro ruský plyn a ropu směrem do Evropy

• Vojensky strategické území – na běloruském území jsou dislokovány ruské taktické jaderné zbraně a od prosince 2025 i ruský raketový systém Orešnik

• Pufr mezi NATO (Polsko, Pobaltí) a Ruskem

• Klíčový partner Ruska v eurasijské integraci

• Zahraniční politika:

Bělorusko v současnosti vede proruskou zahraniční politiku s rostoucí orientací na multipolární světový řád a země Globálního jihu. Po protestech v roce 2020 a sankcích ze strany Západu se země ještě více přiblížila k Rusku a hledá nové partnery v rámci BRICS, ŠOS a mezi nezápadními státy.

VIII. Klimatická a environmentální agenda

• Klimatické výzvy:

• Následky černobylské havárie (1986) – část území stále kontaminována

• Odlesňování a ochrana lesních zdrojů

• Znečištění vod a půdy průmyslovými aktivitami

• Klimatické změny – extrémní počasí, záplavy; 29. června 2026 byla v Pinsku naměřena rekordní teplota 40 °C

• Environmentální priority:

• Ochrana a obnova lesů – Bělorusko je silně zalesněné (asi 40 % území)

• Ochrana mokřadů a přírodních rezervací

• Správa post-černobylských oblastí

• Běloruské výzkumné centrum radiační medicíny a lidské ekologie je vedoucí organizací v poskytování specializované lékařské pomoci obyvatelstvu postiženému černobylskou havárií

• Jaderná energie:

Běloruská jaderná elektrárna (BelNPP) začala provoz v roce 2020 a v roce 2024 vyrobila 15,7 TWh elektřiny, což představuje 35,8 % výroby elektřiny v zemi. Je to významný krok k energetické nezávislosti a dekarbonizaci energetického mixu.

• Obnovitelné zdroje:

Bělorusko začíná rozvíjet větrnou a solární energii, ale její podíl na celkové energetické produkci zůstává nízký. Hlavním fokusem je jaderná energie a energie z biomasy.

• Dekarbonizace:

Bělorusko má závazky k redukci emisí, ale ekonomika zůstává silně závislá na fosilních palivech importovaných z Ruska. Jaderná elektrárna je klíčovým nástrojem dekarbonizace.

IX. Aktuální výzvy a příležitosti

• Ekonomické výzvy:

• Západní sankce: Od roku 2020 čelí Bělorusko rozsáhlým sankcím USA, EU a dalších západních zemí, které omezují obchod, přístup k financování a technologiím. USA od roku 2025 část sankcí postupně ruší, sankce EU trvají a v roce 2026 byly dále rozšířeny.

• Závislost na Rusku: Asi 60 % běloruského zahraničního obchodu směřuje do Ruska. Tato závislost vytváří ekonomickou zranitelnost.

• Zpomalení růstu: Růst HDP se snížil ze 4 % v roce 2024 na 1,3 % v roce 2025, zejména kvůli poklesu exportu.

• Potřeba modernizace: Mnoho státních podniků je zastaralých a neefektivních, vyžadují investice do modernizace.

• Odliv kvalifikovaných pracovníků: Po protestech v roce 2020 opustily zemi desetitisíce lidí, zejména z IT sektoru a kreativních odvětví.

• Strukturální problémy: Vysoký podíl státního vlastnictví (70 %) omezuje konkurenci a inovace.

• Investiční příležitosti:

• Modernizace průmyslu: Strojírenský a petrochemický sektor potřebuje nové technologie a investice.

• Logistika a dopravní infrastruktura: Bělorusko může fungovat jako tranzitní hub mezi EU a Eurasijskou ekonomickou unií.

• Zemědělství a potravinářství: Vysoká kvalita produktů a potenciál pro export do nových trhů v Asii a Africe.

• IT sektor: I přes odliv pracovníků zůstává potenciál pro rozvoj technologického sektoru.

• Těžba draslíku: Nové projekty jako Petrikovské ložisko (v provozu od 2021) nabízejí možnosti růstu.

• Sociální výzvy:

• Politická represe: Od protestů v roce 2020 došlo k rozsáhlé represi občanské společnosti, médií a opozice; i v roce 2026 pokračovaly procesy s novináři, souběžně však probíhalo propouštění části politických vězňů.

• Demografické stárnutí: Populace stárne a ubývá, což může v budoucnu vytvářet tlak na sociální systémy.

• Regionální nerovnosti: Rozdíly v ekonomickém rozvoji mezi Minskem a ostatními regiony.

• Geopolitické příležitosti:

• Členství v BRICS a ŠOS: Otevírá nové trhy a politické partnerství mimo Západ.

• Spolupráce s Čínou: Čína je významným investorem a obchodním partnerem.

• Diverzifikace obchodu: Rozvoj vztahů se zeměmi Globálního jihu může snížit závislost na jednotlivých trzích.

X. Kontaktní a praktické informace

• Velvyslanectví Běloruska v ČR:

• Adresa: Sádky 626, 171 00 Praha 7

• Telefon: +420 233 540 899

• E-mail: czech@mfa.gov.by

• Úřad vede chargé d'affaires a.i.

• Obchodní vztahy s ČR:

Bělorusko a Česká republika udržují obchodní vztahy, přičemž hlavními položkami českého exportu do Běloruska jsou stroje, technologie a průmyslové zboží. Bělorusko do ČR exportuje především petrochemické produkty, hnojiva a zemědělské komodity. Obchod omezují sankce EU.

• Vízová povinnost:

Občané ČR mohou do Běloruska vstoupit bez víza na 30 dní při příletu přes Národní letiště Minsk (kromě letů z Ruska) a do 31. 12. 2026 také přes pozemní hraniční přechody. Od 20. 3. 2025 je k dispozici i elektronické vízum (jeden vstup, pobyt do 30 dní, poplatek 35 EUR + 6 EUR servisní poplatek). Doporučuje se ověřit aktuální informace před cestou na stránkách MZV ČR.

Časové pásmo: UTC+3 (v zimě i v létě, Bělorusko nepoužívá letní čas)

Telefonní předvolba: +375

Internetová doména: .by

• Důležité odkazy:

• Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska: https://mfa.gov.by/en

• Oficiální stránky prezidenta: https://president.gov.by/en

• Běloruský státní zpravodajský portál BelTA: https://eng.belta.by

XI. Zajímavosti a kultura

• UNESCO památky:

• Hradní komplex Mir (Mirský zámek) – renesanční pevnost ze 16. století

• Nesvižský zámkový komplex rodu Radziwiłłů

• Struveho geodetický oblouk

• Bělovežský prales (Białowieża) – jeden z posledních primárních lesů v Evropě, domov zubrů evropských

• Běloruský papírořez vycinanka (Vytsinanka) – zapsán v prosinci 2024 na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO (na seznamu je mj. také běloruské pletení ze slámy, zapsané v roce 2022)

• Kulturní tradice:

• Kupala Night (Noc Ivana Kupaly) – slovanský svátek v červnu spojený s oslavami přírody

• Maslenitsa – slovanský svátek konce zimy s pečením palačinek

• Bohatá lidová hudba a tance

• Tradiční řemesla – keramika, vyšívání, dřevořezba

• Kuchyně:

• Draniki (bramborové placky) – národní jídlo

• Machanka – vepřové maso v omáčce podávané s bramborovými plackami

• Kvass – tradiční fermentovaný nápoj z chleba

• Boršč (svěkolová polévka)

• Soljanka – kyselá polévka s masem

• Syrniki – tvarohové lívanečky

• Sport:

• Lední hokej – velmi populární, Bělorusko hostilo Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2014 v Minsku

• Biatlon – běloruští sportovci jsou úspěšní v zimních olympijských disciplínách

• Slavní Bělorusové:

• Marc Chagall – malíř

• Svetlana Alexijevič – nositelka Nobelovy ceny za literaturu (2015)

• Viktoria Azarenková – tenistka, bývalá světová jednička

• Aryna Sabalenková – profesionální tenistka, světová jednička a vítězka grandslamových turnajů

• Přírodní bohatství:

• Bělovežský prales – UNESCO biosférická rezervace

• Více než 11 000 jezer – „Modré oko“ země

• Rozsáhlé mokřady a rašeliniště

• Bohatá fauna včetně zubrů, vlků, rysů

XII. Aktuální zpravodajství

Bělorusko v BRICS v roce 2026

Bělorusko je partnerskou zemí BRICS od 1. ledna 2025, kdy se stalo součástí první vlny partnerských zemí přijatých po vytvoření nové kategorie partnerství na summitu v Kazani v říjnu 2024. V únoru 2026 se poprvé zúčastnilo jednání šerpů BRICS v roli partnerské země; velvyslanec Michail Kasko při té příležitosti potvrdil zájem Minsku o vstup do Nové rozvojové banky. Na 18. summitu BRICS v Novém Dillí (12.–13. září 2026), který jednomyslně přijal Novodillískou deklaraci, zastupoval Bělorusko ministr zahraničí Maxim Ryženkov. Bělorusko nadále deklaruje cíl stát se plným členem.

Ekonomická situace (2025–2026)

Po silném roce 2024 (růst HDP o 4 %, rekordní export kolem 50 miliard USD, průmyslová produkce +5,4 %, reálné disponibilní příjmy +9,5 % za leden–listopad 2024) se běloruská ekonomika výrazně zpomalila:

• HDP vzrostlo v roce 2025 jen o 1,3 % (Belstat), zatímco vláda plánovala nejméně 4,1 % a MMF 2,1 %

• Zpomalení způsobil hlavně pokles exportu

• Pro rok 2026 MMF (říjen 2026) očekává růst o 1,9 % a inflaci 5,1 %

• Zahraniční dluh činil ke konci roku 2024 35,2 miliardy USD (46,3 % HDP)

Prezidentské volby (leden 2025)

26. ledna 2025 se konaly prezidentské volby, v nichž byl Alexandr Lukašenko znovu zvolen prezidentem na sedmé funkční období; do úřadu byl uveden v březnu 2025. Volby jsou západními zeměmi označovány za nedemokratické.

Geopolitická role

Bělorusko pokračuje v úzké spolupráci s Ruskem:

• Na běloruském území jsou dislokovány ruské taktické jaderné zbraně; v prosinci 2025 byl do Běloruska rozmístěn ruský raketový systém Orešnik

• Bělorusko podporuje Rusko v konfliktu s Ukrajinou, ačkoliv se přímo nezapojilo do bojů

• Běloruské území bylo použito jako odpalovací základna pro část ruské invaze do Ukrajiny v roce 2022

• Pokračuje prohlubování integrace v rámci Svazového státu s Ruskem – v červnu 2026 podepsaly obě země memorandum o harmonizaci soudních systémů

Uvolňování vztahů se Spojenými státy

Od roku 2025 probíhá za zprostředkování amerického zvláštního vyslance Johna Coalea postupná výměna propouštění politických vězňů za zmírňování amerických sankcí:

• Září 2025: Bělorusko propustilo 52 politických vězňů, USA zmírnily sankce na leteckou společnost Belavia (z amerického sankčního seznamu vyřazena v listopadu 2025)

• Prosinec 2025: propuštěno 123 vězňů, mezi nimi nositel Nobelovy ceny míru Ales Bjaljacki a Maryja Kalesnikavová; USA zrušily sankce na běloruský draslík

• Únor 2026: propuštěn opoziční politik Mikola Statkevič

• Březen 2026: propuštěno 250 politických vězňů; společnosti Belaruskali a BPC vyřazeny z amerického sankčního seznamu (26. března 2026)

• Duben 2026: v americky zprostředkované výměně byli na polské hranici propuštěni občané Polska a Moldavska, mezi nimi novinář Andrzej Poczobut

• 16. září 2026: propuštěno a vyhoštěno 25 politických vězňů výměnou za zrušení sankcí na dvě běloruské společnosti

• Sankce EU nadále platí; 21. sankční balík EU (červenec 2026) zasáhl i Mozyrskou rafinerii

Členství v ŠOS

V roce 2024 se Bělorusko stalo plnohodnotným členem Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), což dále posiluje jeho orientaci na eurasijskou integraci a spolupráci se zeměmi mimo Západ.

Strategie budoucího rozvoje

Prezident Lukašenko zdůrazňuje následující priority pro budoucí období:

• Zavedení digitální ekonomiky a inteligentních systémů řízení výroby založených na běloruském softwaru

• Zajištění rovnoměrného rozvoje regionů země

• Modernizace zemědělství s cílem zvýšit konkurenceschopnost

• Udržení sociální stability a zlepšení kvality života občanů

• Rozvoj vztahů se zeměmi Afriky, Asie a Latinské Ameriky v rámci BRICS a dalších platforem