Blog · Data
Navazuje na: BRICS vs. G7 - nová ekonomická dominance
Dne 13. října 2026 zveřejnil Mezinárodní měnový fond novou prognózu světové ekonomiky. Rok 2026 byl poznamenán válkou na Blízkém východě, ropou za téměř sto dolarů a uzavřeným Hormuzským průlivem. Přesto čísla potvrzují trend, o kterém na našem webu píšeme dlouhodobě: těžiště světové ekonomiky se přesouvá k zemím BRICS. Podívejme se, co přesně data ukazují – včetně toho, kde má G7 stále navrch.
Nejdůležitějším ukazatelem skutečné ekonomické síly je HDP v paritě kupní síly (PPP), který zohledňuje, kolik zboží a služeb lze za peníze v dané zemi koupit. Podle statistické přílohy dubnové zprávy MMF měla v roce 2025 sedmička G7 podíl 28,3 % světového HDP v PPP. Pouhé čtyři zakládající země BRICS – Čína (19,6 %), Indie (8,2 %), Rusko (3,4 %) a Brazílie (2,4 %) – dohromady představovaly 33,6 %. Po připočtení Indonésie, Egypta, Íránu, Jihoafrické republiky, Spojených arabských emirátů a Etiopie dosahuje deset členů BRICS přibližně 40 % světové ekonomiky. Brazilské předsednictví v roce 2025 uvádělo pro BRICS 40,7 % oproti 28,4 % pro G7.
V absolutních číslech podle dat MMF pro rok 2026 vytvoří deset členů BRICS v paritě kupní síly HDP ve výši zhruba 88,4 bilionu mezinárodních dolarů, zatímco G7 62,3 bilionu. Rozdíl ve prospěch BRICS – více než 26 bilionů – je zhruba srovnatelný s celou ekonomikou Spojených států v PPP.
Pro úplnost je třeba říci i druhou stranu. V nominálním vyjádření, tedy při přepočtu tržním kurzem na dolary, má G7 stále výrazný náskok: přibližně 55,3 bilionu dolarů (zhruba 44 % světa) oproti 33,8 bilionu dolarů pro deset členů BRICS (zhruba 27 %). Rozdíl odráží hlavně silný dolar a vyšší cenové hladiny ve vyspělých zemích. Trend je ale jasný: ještě v roce 2000 tvořily dnešní země BRICS jen zlomek nominálního světového HDP.
Říjnová prognóza MMF počítá pro rok 2026 s růstem světové ekonomiky o 3,1 %. Rozvíjející se a rozvojové ekonomiky porostou o 3,7 %, vyspělé o 2,1 %.
| Země | 2025 | 2026 | 2027 |
|---|---|---|---|
| Indie (fiskální rok) | 7,7 | 7,0 | 7,0 |
| Egypt | 4,4 | 5,1 | – |
| Indonésie | 5,1 | 5,0* | 5,1 |
| Čína | 5,0 | 4,5 | 4,0 |
| Brazílie | 2,3 | 2,2 | 1,9 |
| JAR | 1,1 | 1,0 | 1,3 |
| Rusko | 1,0 | 0,9 | 0,9 |
| SAE | – | −3,9 | 7,7 |
| Írán | −0,8 | −7,6 | – |
| USA | 2,1 | 2,3 | 2,3 |
| Německo | 0,2 | 1,3 | 1,1 |
| Velká Británie | 1,4 | 1,3 | 1,2 |
| Kanada | 1,9 | 1,1 | 1,7 |
| Itálie | 0,5 | 0,8 | 0,6 |
| Japonsko | 1,1 | 0,7 | 0,7 |
| Francie | 0,9 | 0,4 | 0,7 |
| Svět | 3,5 | 3,1 | 3,4 |
Pozn.: * prognóza z července 2026. Etiopie podle dubnové regionální prognózy MMF kolem 9 %.
Vážený průměr růstu zemí BRICS (podle váhy v PPP) vychází pro rok 2026 přibližně na 4,2 %, u G7 na 1,6 %. BRICS tedy roste zhruba dvaapůlkrát rychleji. Motorem je Indie se 7 % – nejrychleji rostoucí velká ekonomika světa – a Čína se 4,5 %. Silný růst vykazují také Egypt (5,1 %), Indonésie (5 %) a Etiopie, jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik Afriky.
Prostý, nevážený průměr je letos nižší, protože jej stahují dolů dvě ekonomiky přímo zasažené válkou: Írán (−7,6 %) a Spojené arabské emiráty (−3,9 %). Důležitý je však výhled: MMF počítá s postupným otevřením Hormuzu od března 2027 a pro Emiráty předpovídá v příštím roce růst o 7,7 %. Válka je tedy dočasný šok, nikoli změna trendu.
Rozdíl mezi nominálním HDP a HDP v paritě kupní síly je pro pochopení světové ekonomiky klíčový. Nominální HDP přepočítává výkon ekonomiky tržním kurzem – a ten u rozvíjejících se zemí výrazně podhodnocuje skutečnou životní úroveň i výrobní kapacitu. Stejné zboží či služba stojí v Indii, Indonésii nebo Egyptě zlomek ceny ve Spojených státech či Německu. Parita kupní síly tento rozdíl vyrovnává a ukazuje, kolik skutečných statků ekonomika vyrobí. Proto ji při mezinárodních srovnáních používají MMF i Světová banka. Pro hodnocení výroby, spotřeby a reálné ekonomické váhy je PPP vhodnějším měřítkem; pro mezinárodní finance a obchod naopak nominální HDP.
Prognóza MMF pro rok 2027 naznačuje, že se těžiště růstu bude dál přesouvat k zemím BRICS. Indie má podle Fondu znovu růst o 7 %, Čína o 4 %, Indonésie o 5,1 % a Spojené arabské emiráty se po válečném propadu vrátí k růstu o 7,7 %. Svět jako celek má zrychlit na 3,4 %. Mezi zeměmi G7 se nejrychlejší růst očekává ve Spojených státech (2,3 %), zatímco Itálie, Japonsko a Francie zůstanou pod jedním procentem.
Země BRICS jsou domovem přibližně 48–49 % světové populace, zatímco G7 necelých 10 %. Čína a Indie mají každá přes 17 % obyvatel světa. Mladá a rostoucí populace Indie, Indonésie, Egypta a Etiopie je zárukou budoucí poptávky i pracovní síly – v ostrém kontrastu se stárnoucími společnostmi Evropy a Japonska.
V obchodě se rozdíly rychle zmenšují. Podle dat UNCTAD představují země BRICS kolem 24 % světového vývozu zboží – dvojnásobek oproti roku 2003. G7 má na vývozu zboží a služeb podíl zhruba 30 %. Země BRICS dále produkují zhruba 42 % světových potravin, přibližně 60 % světové rýže a 45 % pšenice.
Rozšíření BRICS výrazně posílilo jeho energetickou váhu. Členské země těží zhruba třetinu světové ropy; pokud by své členství potvrdila Saúdská Arábie, podíl by se zvýšil na přibližně 44 %. Rusko, Írán a Spojené arabské emiráty patří mezi největší držitele zásob ropy a zemního plynu. K tomu přistupuje dominantní podíl Číny na těžbě a zpracování vzácných zemin a kritických surovin pro elektromobilitu a obnovitelnou energetiku.
| Ukazatel | BRICS (10 členů) | G7 |
|---|---|---|
| HDP v paritě kupní síly (% světa) | cca 40 % | 28,3 % |
| HDP v PPP 2026 | 88,4 bil. int. USD | 62,3 bil. int. USD |
| Nominální HDP 2026 | 33,8 bil. USD (cca 27 %) | 55,3 bil. USD (cca 44 %) |
| Vážený růst HDP 2026 | cca 4,2 % | cca 1,6 % |
| Populace (% světa) | cca 48–49 % | 9,8 % |
| Vývoz zboží (% světa) | cca 24 % | cca 30 % (zboží a služby) |
| Produkce potravin (% světa) | cca 42 % | – |
Pro představu v korunách: při kurzu ČNB z 12. října 2026 (21,81 Kč za dolar) odpovídá nominální HDP deseti zemí BRICS přibližně 737 bilionům korun. Česká ekonomika vzrostla v roce 2025 o 2,6 % – víc než většina zemí G7, ale méně než Indie, Čína, Indonésie či Egypt.
Česká republika vyváží přes 80 % svého zboží do Evropské unie, tedy do regionu, který roste kolem jednoho procenta ročně. Polovina lidstva a 40 % světové ekonomiky přitom leží v zemích BRICS, které rostou dvakrát až třikrát rychleji. Diverzifikace exportu směrem k rychle rostoucím trhům není politická otázka, ale otázka ekonomické odolnosti. Kdo se na tyto trhy připraví dnes, bude mít výhodu v příštím desetiletí.
Jak by podle vás měla Česká republika reagovat na přesun ekonomického těžiště k zemím BRICS? Napište nám svůj názor.
Článek vychází z dat Mezinárodního měnového fondu (World Economic Outlook, duben, červenec a říjen 2026), UNCTAD, ČSÚ a ČNB. Agregáty za BRICS jsou odhady spolku složené z národních údajů MMF. Hodnocení a interpretace vyjadřují pohled Českého spolku přátel BRICS.
Další analýzy
Novodillíská deklarace vyjádřila „plnou podporu“ Číně, která v roce 2027 převezme předsednictví BRICS a uspořádá 19. summit. Si Ťin-pching v Dillí ohlásil cíl zahájit „třetí zlatou dekádu“ spolupráce BRICS a představil pět konkrétních…
Když Indie 1. ledna 2026 převzala předsednictví BRICS, slibovala odolnost, inovace, spolupráci a udržitelnost. O dva měsíce později začala válka na Blízkém východě, která postavila proti sobě dva členy bloku a na čtyři měsíce prakticky…
Když se 12. září 2026 lídři BRICS sešli v Novém Dillí, mnozí komentátoři předpovídali neúspěch. Ministři zahraničí se v květnu na společném textu neshodli, dva členové bloku – Írán a Spojené arabské emiráty – byli od února přímo zasaženi…
