Málokteré téma kolem BRICS vyvolává tolik vzrušení – a tolik dezinformací – jako „dedolarizace“. Na sociálních sítích se pravidelně objevují zprávy o spuštění společné měny BRICS, o konci dolaru nebo o tom, že BRICS Pay už nahradilo SWIFT. Realita je méně dramatická, ale o to zajímavější: obchod mezi zeměmi BRICS se skutečně rychle přesouvá do národních měn, zatímco globální role dolaru se mění pomaleji. Podívejme se na fakta roku 2026.
Nejautoritativnějším zdrojem je text, na kterém se shodli sami lídři. Novodillíská deklarace ze září 2026 bere na vědomí práci Pracovní skupiny BRICS pro platby (BRICS Payment Task Force), expertní platformy centrálních bank, která studuje propojení platebních a zpravodajských systémů. Lídři ji vyzývají, aby pracovala na rychlejších, levnějších a bezpečnějších přeshraničních platbách a na vypořádání v místních měnách, a zároveň uznávají, že neexistuje univerzální řešení pro všechny.
Deklarace naopak nehovoří o společné měně ani o nahrazení dolaru. Indický šerpa Sudhakar Dalela 13. září potvrdil, že návrh společné měny na stole není. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to vyjádřil výstižně: používání národních měn podle něj není politikou dedolarizace, ale praktickou volbou. Summit zároveň schválil změny smlouvy o Podmíněném rezervním ujednání (CRA) – rezervním fondu BRICS pro případ platebních krizí – a zahájil jeho další zkušební test.
Obchod v národních měnách: tady se svět mění nejrychleji
Zatímco globální statistiky se mění pomalu, uvnitř BRICS probíhá skutečná proměna:
Rusko–Čína: podle ministra financí Antona Siluanova se 99 % vzájemných plateb vypořádává v rublech a jüanech. Při květnové návštěvě Pekingu prezident Putin uvedl, že prakticky veškerý obchod probíhá v národních měnách. Obchod přitom v roce 2026 roste – za leden až srpen o 28 % na více než 185 miliard dolarů.
Rusko a BRICS celkově: podle Peskova se 90 % ruského obchodu se zeměmi BRICS vypořádává v národních měnách.
Rusko–Indie: podle ruské vlády se zhruba 90 % obchodu vypořádává v rublech a rupiích.
Nová rozvojová banka: zhruba 30 % projektů je financováno v národních měnách, cílem je do roku 2031 přes 45 %. NDB připravuje první dluhopis v indických rupiích a je největším zahraničním emitentem dluhopisů v jüanech.
Tyto údaje jsou zčásti politickými výroky vlád, nikoli nezávislou statistikou. Směr je však zřejmý a potvrzují jej i obchodníci a banky: firmy ze zemí BRICS si stále častěji fakturují ve vlastních měnách, protože je to levnější, rychlejší a chrání je to před sankčními riziky.
Globální rezervy: dolar klesá pomalu, roste hlavně euro
Podle údajů MMF (COFER) zveřejněných 30. září 2026 tvořil americký dolar ve druhém čtvrtletí 2026 56,7 % světových devizových rezerv (o čtvrtletí dříve 57,2 %). Před dvaceti lety to bylo přes 65 %. Podíl dolaru tedy dlouhodobě klesá – ale ve druhém čtvrtletí z toho těžilo především euro (20,6 %), nikoli čínský jüan, jehož podíl činí 2,1 %.
Platí tedy dvojí pravda: uvnitř BRICS se národní měny prosazují rychle, v globálních rezervách je změna postupná a dolar zůstává dominantní měnou. Kdo slibuje „konec dolaru“ zítra, neříká pravdu. Kdo tvrdí, že se nic neděje, také ne.
MĚNOVÁ SKLADBA SVĚTOVÝCH DEVIZOVÝCH REZERV (MMF COFER)
Měna
1. čtvrtletí 2026
2. čtvrtletí 2026
Americký dolar
57,18 %
56,70 %
Euro
20,04 %
20,60 %
Japonský jen
5,43 %
4,96 %
Čínský jüan
1,98 %
2,11 %
Celkové rezervy
13,10 bil. USD
13,22 bil. USD
Platební systémy: kde jsme v roce 2026
BRICS Pay je podle dostupných informací v pilotní fázi a postupném zavádění, nikoli v plném provozu. Jeho výkonný ředitel Andrej Michajlišin zdůrazňuje, že projekt má propojit národní platební infrastruktury pro platby mezi firmami, nikoli bojovat s dolarem.
Propojení rychlých plateb. Indie navrhla propojit digitální měny centrálních bank a systémy okamžitých plateb – indické UPI, brazilský Pix, ruský SBP či jihoafrický PayShap. Guvernér indické centrální banky Sanjay Malhotra v srpnu uvedl, že možnosti jsou stále ve fázi diskuse. Samotné UPI je přitom světovým fenoménem: v září 2026 zpracovalo 24 miliard transakcí za měsíc a funguje už i ve Spojených arabských emirátech.
Čínský systém CIPS pro mezibankovní platby v jüanech má dnes 210 přímých účastníků (v roce 2023 jich bylo 79). Objem transakcí je na historickém maximu, i když jeho růst se podle analytiků PIIE od poloviny roku 2024 zpomalil.
Projekt mBridge pro přeshraniční platby digitálními měnami centrálních bank sdružuje Čínu, Hongkong, Thajsko a Spojené arabské emiráty, v roce 2026 přibylo Macao. Saúdská centrální banka v září 2026 oznámila, že již není účastníkem. Je důležité vědět, že mBridge není projektem BRICS, ale samostatnou iniciativou centrálních bank.
Rok 2026 přinesl na trhu zlata historický rekord: 28. ledna dosáhla cena 5 589 dolarů za trojskou unci. Ve druhém čtvrtletí přišel výrazný pokles a v polovině října se zlato obchodovalo kolem 4 160 dolarů.
Centrální banky podle Světové rady pro zlato (WGC) nakoupily v prvním pololetí 2026 celkem 345 tun, z toho 289 tun ve druhém čtvrtletí, což je rekord pro toto období. Obraz uvnitř BRICS je pestrý:
Čína pokračuje v nákupech (+40 t v prvním pololetí) a vykazuje zásobu přes 2 340 tun.
Uzbekistán a Kazachstán, partnerské země BRICS, patřily ve druhém čtvrtletí k významným nákupcům (+16 t a +15 t).
Indie drží 880 tun a v posledním roce nakupovala jen minimálně.
Rusko v roce 2026 část zlata prodává (−22 t ve druhém čtvrtletí), především k financování rozpočtu – zlato tak plní přesně roli, pro kterou bylo nakoupeno: rezervy pro těžké časy.
Největším nákupcem v Evropě je Polsko. A pozornost si zaslouží i Česká národní banka: ke konci září 2026 držela 87,4 tuny zlata (na konci roku 2022 zhruba 12 tun) a jejím cílem je 100 tun do roku 2028.
ZLATO CENTRÁLNÍCH BANK 2026 (WGC, ČNB)
Ukazatel
Hodnota
Nákupy centrálních bank, 1. pololetí 2026
345 t
Nákupy ve 2. čtvrtletí 2026
288,9 t (rekord pro Q2)
Čína (PBoC), 1. pololetí
+40 t
Indie (RBI), zásoba k 31. 3. 2026
880,5 t
Rusko (CBR), 2. čtvrtletí
−22 t
ČNB, konec září 2026
87,4 t (cíl 100 t do 2028)
Historické maximum ceny
5 589 USD/oz (28. 1. 2026)
Zlato si v roce 2026 našlo cestu i do ekonomické diplomacie mezi zeměmi BRICS. Rusko a Čína otevírají obchodování se zlatem na svých burzách zahraničním účastníkům a země jako Uzbekistán či Kazachstán, které zlato samy těží, budují rezervy z domácí produkce. Rusko v rámci BRICS dlouhodobě prosazuje vytvoření obchodní platformy pro drahé kovy – návrh, který zatím zůstává ve fázi diskuse.
Mýty, kterým se vyhnout
„BRICS zavádí společnou měnu.“ Ne. Novodillíská deklarace ji nezmiňuje a indické předsednictví to výslovně potvrdilo.
„BRICS Pay už nahradilo SWIFT.“ Ne. BRICS Pay je v pilotní fázi.
„Dolar se hroutí.“ Ne. Jeho podíl v rezervách postupně klesá, ale stále tvoří 56,7 %.
„Všechny centrální banky BRICS skupují zlato.“ Částečně. Čína nakupuje, Rusko v letošním roce prodává, Indie stojí stranou.
Doporučujeme ověřovat zprávy o BRICS a měnách u oficiálních zdrojů: Nové rozvojové banky, centrálních bank a ministerstev zahraničí.
Co to znamená pro Českou republiku
Pro české firmy obchodující se zeměmi BRICS je nejdůležitější praktická otázka: v jaké měně budou fakturovat. Partneři z Číny, Ruska, Indie či Emirátů stále častěji preferují národní měny a vznikají kanály, které to usnadňují. Česká republika zároveň sama ukazuje, že diverzifikace rezerv je rozumná politika: ČNB v posledních letech zvýšila zásoby zlata více než sedminásobně. Rozkládat riziko mezi více měn a aktiv není „protizápadní“ krok, ale zdravý rozum – to platí pro centrální banky v Pekingu, Dillí i v Praze.
Fakturujete se zahraničními partnery v jiné měně než v eurech a dolarech? Podělte se s námi o svou zkušenost.
Článek vychází z dat MMF (COFER), Světové rady pro zlato, ČNB, NDB, oficiálních prohlášení vlád zemí BRICS a médií. Výroky o podílu národních měn v bilaterálním obchodu jsou prohlášeními vlád, nikoli nezávislou statistikou. Článek nepředstavuje investiční doporučení.